Algaes Dimoe
Balada z tajemných
křídel
Stíny jsou pohlcovány
nečistými ústy noci
a chladný vítr začiná
trhat spící oblohu.
Přichází podzim
svým výsostným krokem
smrti,
drtící vše, co léto nestihlo
rozhryzat.
Pod jeho krutou maskou
však ale i hlízy minulosti
začínají kvést a svůní smrti
vkrádá se sem nostalgie.
deroucí se z hlíny mysli
shazují své okoralé listy,
aby zatajily
dech.
Odkrývá se pohled do
starého lesa,
všechny vzpomínky různých
barev
dopadají k zemi.
V balady se listí mění,
příběh začíná.
Mech hladil černé ostny stromů
a v korunách se linul
skřípot sýkorek
a přilehlá pole...čehokoliv,
obtěžkána mlhou pravdy,
se pokoušela uletět.
Náhle však
z čistých.....rozpolcených
nebes
vysílených traumat
toužících po kořisti z Dnů!!!
Ach, jak dlouhé zdají se ty
hladové roky.
Konečně!!
Je čas se nakrmit!!!!
Klovou a klovou, ta nenasytnost,
hrůza,
odkloňte raději svůj
nejniternější zrak,
z pole se stává jáma, propast
a na dně ??!!
Zvědavá bolest začíná naříkat.
S křikem se škrábe
po stěnách té drolící se krásy,
po čele jí ztéká dětská krev.
"Tady !!!!! ",
křičí, co jí síly stačí,
"Tady !!!!!!!
Chci znát tvou odpověď !!!!!!"
Zrcadla plačící Bolesti
jemně okusují nehty,
obrazy malují už jiný svět.
Něco, co mohlo stát se kdysi,
se nyní vrací tam,
kde rozrůstá se nový les.
Dnes to však už nepředčí
ty nové věci.
Je jiný kraj a jiný zvyk.
Ztrácí se to !!!!
A velmi rychle !!!!!
V těch nových věcech,
co nikdy nepříjdou.
Rej zdivočelých pocitů
pod stromy.......v kruhu
hořících pochodní
již propadá
šílenství.
Snaží se chytit
ty nejbarevnější z listů.
Ale je to tak těžké !!!
Smířlivé odpovědi
se sekyrami v rukou
nikoho nepouštějí ven !!!
Některým pocitům
se už točí hlava,
bez síly padají k zemi !!!
Je konec.
Nad vrstvou spadaných
vzpomínek,
tváří k zemi,
ční se jen holý les
a krajem se rozpíná známý
pach hniloby.
To listím, kryjícím pocity
prochází
Zapomnění